Podzim o9
15. 11. 2oo9 LISTOPAD
ALA TÁTA RONÍK
Bohužel toto počasí je nešťastné. Ani ne tak pro Baddíka, ale pro nás. Všude je bláto a těžko se hledají trasy na venčení hafana.
Badd byl po dnešním cvičáku vcelku K.O., rozplácl se na chodníki a byl tuhej - poloha ala táta Roník ;o) Odpolední procházku jsme si vcelku užili. Po návratu jsem baddíkovi obsadila jeho místečko. Nejdřív dělal, že mu to nevadí, a pak se mě snažil vytlačit :o))však mrkněte...
foto zde
17. 11. 2oo9
VÝLET NA STAROU HORU
Chvilka volna - hurá na výlet. Všude bláto, tak jsme vyrazili po troše trávy kolem vinohradů až pod radar na Starou horu, přes Újezd kolem trati a přes nádraží zpátky do Sokolnic...
foto zde
_______________________________________________________________________
31. 1o. 2oo9 ŘÍJEN
U DĚDY
U dědečka je krásně. Hned za domem má les, ne jako tady, samá rovina. Kopec, na krerý jsme vylezli ,má název Květnice. Tento víkend byl zbarven do překrásných, typicky podzimních barev. Sluníčko stromům dodávalo ještě hezčí odstíny.
Výlet, za účelem zvelebit hroby, byl pro Badda - jak jinak než - výukový. Tento týden byl Baddík už 2x , v rámci zvykáni na auto, na minivýletě. Tento 3. výlet byl delší a snad to Badd už zvládá lépe
Něco málo fotek z Květnice zde
25. 1o. 2oo9
BADD A KOLO POPRVÉ
Vzali jsme Badda na procházku s kolem. Strach z pádu byl, ale všichni jsme přežili bez úhony. My jsme se zasmáli a Baddík si pěkně protáhl nožky.
pro více fotek klikněte sem
1o. 1o. 2oo9 cca 7. měsíců MOHYLA MÍRU V sobotu jsme jeli na minivýlet na blízkou Mohylu míru. Jeli jsme autem a jako předlohu Baddíkovi jsme s sebou vzali sousedy s jejich suprovou Erinkou, která Baddovi ukázala, že o nic nejde. Badd špatně zvládá jízdu autem a Erča nám nesmírně pomohla. Za celou cestu Badd neprojevoval jediný příznak nevolnosti a podobně (s porovnáním s obvyklými příznaky). V lese u Mohyly se nám všem líbilo, pesani si běhali a skotačili....než...než Baddíkovi před nosem vyběhl zajíc. Samozřejmě, že náš lovec vystartoval za ním...a byl pryč. Erča ho ale přivedla zpátky a ...a Baddík dostal...a musel jít na vodítku. Dělal ale, že mu to nijak extra nevadí a byl stále ve střehu. Cesta zpět také proběhla bez potíží. My i sousedi jsme byli rádi, že Erinka zůstala nepoblinkaná...:o) 11. 1o. 2oo9 CVIČÁK II. Hned ráno, místo snídaně jsme vyrazili na cvičák. Cesta autem dnes dopadla tam i zpět na výbornou! Snad jen jedna slinta, která by značila Baddovu nevolnost. (Minulý týden jsme na trase Sokolnice - Hostěrádky stavěli 2x se stejným počtem blijánků...) Badd to na cvičáku dnes zvládal líp než minule. Okolní pesani ho sice stále přivádějí do transu a ke konci ho zajímají víc než pamlsky, ale i tak ho musím pochválit. Dokonce skákal přes překážku!!! Že to s ním zvládnul ten cvičitel, není zase až tak k údivu, ale že jsem to s ním zvládla JÁ?!? Museli jsme čekat v řadě a sledovat i ostatní - kupodivu Baddík trpělivě vydržel. V kruhu jsme cvičili sedni, lehni, k noze a přivolání. Až na "lehni" to Badd všechno zvládl. Když se cvičilo aportování, tak jsme se neúčastnili a koukali jsme. Baddík to zatím nezvládá ani doma. Bylo nám tedy vysvětleno, jak ho této "nové hře" můžeme naučit, ale pokud mu to nepůjde, trápit se tím nemáme. Tak jistě, není to aportovací pejsek. Seznamovali jsme se s jednou ovčáckou fenečkou - Badd má z cizích strach a proto často vrčí, ale vrtí u toho ocáskem, je zvědavej a chce se kamarádit, všechno ale se strachem a děsem v očích. Netuší, co má očekávat. Myslím ale, že se to postupně úspěšně odbourá. Já jsem se naučila další fíglíky, jak na něj při povelech a při tom, když třeba tahá......pro všechny je cvičák velkým přínosem. _____________________________________________________________________ 2o. 9. 2oo9 ZÁŘÍ CYKLOZÁVODY NA MOHYLE MÍRU O víkendu se u nás konaly silniční závody na trati Kobylnice - Mohyla - Sokolnice. Viktorek samozřejmě závodil a tak jsme se ho, i s Baddíkem, vydali podpořit. Výšlap to byl vcelku dlouhý a náročný. Šli jsme omrknout start do Kobylnic, kde se Badd stačil vyrochnit v potoku a pak jsme si to namířili na Mohylu míru, kde byl naopak cíl. Badd toho naběhal asi 5x víc, protože honil myši. V restauraci jsme se všichni občerstvili, průběžně jsme sledovali závod a pak jsme se rozhodli sejít nazpět k základně do Kobylnic. Tam parkovala mamka s autem, Badda jsme naložili a tak byl hafík zapáteční cesty ušetřen. Vypadal dost zničeně, my ostatně taky. Udělalo se totiž dost teplo, což nikomu, ani závodníkům, nesvěčilo...po příjezdu jsme všichni tři usnuli jak mimina. Velevýlet jsme si ale užili, mrkněte na fotky: zde 13. 9. 2oo9 1/2 ROKU Včera slavil Baddík půl roku. Neuvěřitelně nám vyrostl, pomalu projevuje svoji dominanci mezi ostatními psy, tento týden začal se značkováním a dnes u toho poprvé ZVEDL NOŽKU! Pokroky jsou na něm opravdu znát - malé štěňátko se nám mění v mohutného medvěda... Dnes jsme s Baddem vyrazili do našeho sadu. Nejvíc Badda ohromila stará vana vedle boudy, plná špinavě zelené vody. Hned do ní hupsnul a rochnil se v ní jak vorvaň. Když jsme starou vodu vylili a nalili novou, jeho zájem o rochnění podstatně klesl - avšak do vody musel - byl jako čuně. Po zahradě lítal jak rogalo a nebyl k zastavení. Při zpáteční cestě jsme šli kolem pštrosů. Nevím, nevím, jak by to se pštrosy dopadlo, kdyby nebyli za plotem. Rozhodně Badda nenechávali klidným - měla jsem s ním co dělat. Poněvač už naše stěňátko kapánek vyrostlo (má 30kg), nestačí mu se při vítání ochomítat kolem kolen. Pěkně si předníma lapkama vyhupsne na ramena - má tak blíž k obličeji a celý ho tak může důkladně olízat a nevynechat ani jedno místečko...:o) více obrázků tady